Tato kapitola se, na rozdíl od zbytku příručky, nezabývá oficiálním
instalačním programem, ale popisuje instalaci Debianu ze stávajícího
unixového nebo linuxového systému. Tuto kapitolu si vyžádali uživatelé
přecházející z distribucí Red Hat, Mandrake a SUSE. Předpokládáme zde
jisté znalosti s používáním *nixových příkazů a pohybem v souborovém
systému. V této sekci platí, že příkazy uvozené promptem
$ zadáváte ve svém stávajícím systému, zatímco
příkazy uvozené # se spouští v
chrootovaném prostředí.
Až si Debian vyladíte k obrazu svému, můžete do něj převést stávající uživatelská data a plynule přejít k nové distribuci bez zbytečných prostojů. Tento druh instalace je též vhodný pro systémy s podivným hardwarem, který jinak není podporován instalačními médii.
Nejprve si rozdělte disk. Budete potřebovat aspoň jeden oddíl (kořenový) plus oblast pro virtuální paměť (swap). Pro čistě konzolovou instalaci potřebujete oblast velkou minimálně 150 MB, jestliže budete instalovat i X Window System, počítejte s nejméně 300 megabajty.
Na nových oddílech vytvořte souborové systémy. Například souborový
systém ext3 na oblasti /dev/hda6 vytvoříte
příkazem:
#mke2fs -j /dev/hda6
(Ve zbytku návodu budeme předpokládat, že kořenový oddíl je
/dev/hda6.)
Jestliže chcete vytvořit systém ext2, vynechejte parametr
-j.
Inicializujte a aktivujte odkládací oddíl (nezapomeňte změnit číslo oblasti podle skutečnosti):
#mkswap /dev/hda5#sync; sync; sync#swapon /dev/hda5
Připojte budoucí kořenovou oblast (/) do adresáře
/mnt/debinst. Na jméně přípojného adresáře
nezáleží.
#mkdir /mnt/debinst#mount /dev/hda6 /mnt/debinst
Chcete-li mít části souborového systému (např. /usr) připojené na různých oblastech, musíte tyto adresáře vytvořit a připojit ručně ještě před příští kapitolou.
debootstrap je program, kterým se v Debianu
instaluje základní systém. Má minimum závislostí (pouze
/bin/sh, ar
a wget), takže se dá použít na téměř libovolném
systému. Pokud ještě wget a ar
nemáte, nainstalujte si je.
Na systému používajícím RPM balíčky si můžete stažený
.deb soubor převést do formátu
.rpm programem alien, nebo
můžete použít připravený balík z
http://people.debian.org/~blade/install/debootstrap.
Poslední možností je ruční instalace. Vytvořte si pracovní adresář, do kterého později balík rozbalíte:
#mkdir work#cd work
Z poolu si stáhněte balík debootstrap pro svou architekturu, uložte jej do pracovního adresáře a vybalte z něj binární soubory. K instalaci souborů musíte mít rootovská práva.
#ar -x debootstrap_0.X.X_arch.deb#cd /#zcat /cesta-k-pracovnimu-adresari/work/data.tar.gz | tar xv
Pro běh debootstrapu musíte mít nainstalovanou
rozumnou minimální verzi knihovny glibc
(momentálně GLIBC_2.3). debootstrap samotný je
shellový skript, ale využívá různé nástroje, které vyžadují
glibc.
debootstrap si umí stáhnout potřebné soubory přímo
z debianího archivu. Aby se soubory nestahovaly přes půl Zeměkoule,
nahraďte v ukázce server
http.us.debian.org/debian nějakým bližším.
Seznam zrcadel naleznete v
http://www.debian.org/misc/README.mirrors.
Pokud máte první oficiální CD, můžete jej připojit jako
/cdrom a místo síťové adresy použít odkaz na
soubor: file:/cdrom/debian/.
V ukázkovém příkazu debootstrap nahraďte
ARCH jedním z následujících:
alpha,
arm,
hppa,
i386,
ia64,
m68k,
mips,
mipsel,
powerpc,
s390 nebo
sparc.
#/usr/sbin/debootstrap --archARCHsarge \ /mnt/debinst http://http.us.debian.org/debian
V adresáři /mnt/debinst teď máte opravdový, i
když minimální, systém Debian. Nastal čas se do něj přesunout:
#LANG=C chroot /mnt/debinst /bin/bash
Nejprve musíte vytvořit soubor /etc/fstab.
#editor /etc/fstab
Jako vzor můžete použít následující šablonu (místo
XXX dosaďte vlastní oblasti):
# /etc/fstab: static file system information. # # file system mount point type options dump pass /dev/XXX / ext3 defaults 0 1 /dev/XXX /boot ext3 ro,nosuid,nodev 0 2 /dev/XXX none swap sw 0 0 proc /proc proc defaults 0 0 /dev/fd0 /mnt/floppy auto noauto,rw,sync,user,exec 0 0 /dev/cdrom /mnt/cdrom iso9660 noauto,ro,user,exec 0 0 /dev/XXX /tmp ext3 rw,nosuid,nodev 0 2 /dev/XXX /var ext3 rw,nosuid,nodev 0 2 /dev/XXX /usr ext3 rw,nodev 0 2 /dev/XXX /home ext3 rw,nosuid,nodev 0 2
Souborové systémy, které jste zadali do
/etc/fstab můžete připojit všechny najednou
příkazem mount -a, nebo individuálně příkazem:
#mount /cesta# např.: mount /usr
Před další prací si ověřte, že máte připojený virtuální souborový
systém /proc. Pokud tomu tak není, připojte jej:
#mount -t proc proc /proc
Príkaz ls /proc by nyní měll vypsat neprázdný
adresář. Pokud by se tak nestalo, stále byste měli být schopni
připojit proc z vnějšku chrootu:
#mount -t proc proc /mnt/debinst/proc
Klávesnici nastavíte:
#dpkg-reconfigure console-data
Klávesnici nemůžete v chrootu nastavit, změna se projeví až po příštím restartu.
Síťování se nastavuje v souborech
/etc/network/interfaces,
/etc/resolv.conf a
/etc/hostname.
#editor /etc/network/interfaces
Pro začátek vám mohou pomoci ukázky z
/usr/share/doc/ifupdown/examples:
###################################################################### # /etc/network/interfaces -- configuration file for ifup(8), ifdown(8) # See the interfaces(5) manpage for information on what options are # available. ###################################################################### # Virtuální loopback chceme vždy. # auto lo iface lo inet loopback # Použití dhcp: # # auto eth0 # iface eth0 inet dhcp # Statická IP adresa: (broadcast a gateway jsou volitelné) # # auto eth0 # iface eth0 inet static # address 192.168.0.42 # network 192.168.0.0 # netmask 255.255.255.0 # broadcast 192.168.0.255 # gateway 192.168.0.1
Do /etc/resolv.conf zadejte nastavení jmenných
serverů (DNS):
#editor /etc/resolv.conf
Jednoduchý /etc/resolv.conf:
search hqdom.local\000 nameserver 10.1.1.36 nameserver 192.168.9.100
Zadejte název svého systému (délka aspoň 2 a nejvýše 63 znaky):
#echo JmenoPocitace > /etc/hostname
Jestliže máte více síťových karet, měli byste si pohrát s názvy modulů
v /etc/modules, aby se karty vždy přiřadily ke
stejnému rozhraní (eth0, eth1, atd.)
Nastavení časové zóny, přidání obyčejného uživatele a výběr zdrojů pro apt zajistí program baseconfig:
#/usr/sbin/base-config new
Aby se s vámi systém bavil v jiném jazyce než je angličtina, musíte nainstalovat a nastavit balík pro podporu národních prostředí:
#apt-get install locales#dpkg-reconfigure locales
POZNÁMKA: Před tímto krokem již musíte mít nastavený systém pro správu balíčků — apt. Také nebude od věci nastudovat si odpovídající dokumenty HOWTO.
Jestliže budete chtít tento systém i zavádět (na 99% ano), musíte si nainstalovat jádro (a možná zavaděč). Následujícím příkazem zjistíte dostupná připravená jádra:
#apt-cache search kernel-image
Vybrané jádro nainstalujte:
#apt-get install kernel-image-2.X.X-arch-atd
Abyste mohli zavádět svůj Debian, nastavte v zavaděči, aby nahrál instalované jádro s novou kořenovou oblastí. Pamatujte, že debootstrap zavaděč neinstaluje, takže jej budete muset doinstalovat zvlášť (např. pomocí apt-get uvnitř chrootovaného prostředí).
Návod k nastavení zavaděče prozradí příkaz man
yaboot.conf. Pokud si ponecháte původní operační systém,
stačí do stávajícího yaboot.conf přidat
příslušnou položku. Tento soubor si také můžete zkopírovat do nového
systému, zde ho upravit a spustit ybin (použije
konfigurační soubor systému, ze kterého jej spouštíte).
Pro inspiraci nabízíme minimální /etc/yaboot.conf:
boot=/dev/hda2 device=hd: partition=6 root=/dev/hda6 magicboot=/usr/lib/yaboot/ofboot timeout=50 image=/vmlinux label=Debian
Na některých počítačích musíte místo hd: použít
ide0:.