Instalace systému Debian GNU/Linux 2.2 na architektuře ARM
Kapitola 8 Další kroky

8.1 Začínáte se systémem UNIX

Jestliže se systémem Unix začínáte, možná budete mít zájem přečíst si dostupnou literaturu. V Unix FAQ najdete odkazy na anglické knihy a diskusní skupiny Usenet. Podívejte se také na User-Friendly Unix FAQ.

Linux je jednou z implementací systému Unix. Na Linux Documentation Project (LDP) je shromážděno velké množství elektronických dokumentů a HOWTO (návodů jak na to) týkajících se Linuxu. Většinu z těchto materiálů si můžete pročítat lokálně, stačí nainstalovat jeden z balíků doc-linux-html (HTML verze) nebo doc-linux-text (ASCII verze), dokumenty budou v /usr/doc/HOWTO. V balících jsou dostupné rovněž překlady některých návodů.

Česky vyšly knihy:

1. Michal Brandejs: UNIX - Linux. Kniha je určena pro začínající uživatele Linuxu a systémů UN*X. Zabývá se základními příkazy a systémem z hlediska uživatele. Vydala Grada.
2. Pavel Satrapa: Linux - Internet Server. Kniha popisuje Linux z pohledu správce sítí, konfiguraci základních síťových služeb a podobně.
3. Matt Welsh: Používáme Linux. Překlad knihy Running Linux. Vydal Computer Press.

Informace specifické pro Debian jsou uvedeny dále.

8.2 Orientace v Debianu

Debian se v liší od ostatních distribucí Linuxu. I když jste již s Linuxem pracovali, je třeba seznámit se s tím, jak distribuce funguje, abyste si systém udrželi v pořádku. Tato kapitola vám pomůže se v Debianu lépe zorientovat. Opět se jedná pouze o letmý přehled.

Nejdůležitější je pochopit, jak pracuje balíčkovací software. Systém je z velké části spravován balíčkovacím systémem. Jedná se o adresáře:

• /usr (vyjma /usr/local)
• /var (vyjma /var/local)
• /bin
• /sbin
• /lib

Například když nahradíte program /usr/bin/perl, nejspíš bude vše fungovat, ale s přechodem k novější verzi balíku perl o své úpravy přijdete. Zkušení uživatelé tomu dokáží zabránit převedením balíku do stavu ''hold''.

8.3 Další dokumentace

Hledáte-li popis nějakého programu, vyzkoušejte nejprve man program a info program.

Užitečné informace najdete v adresáři /usr/doc. Zajímavé dokumenty jsou v podadresářích /usr/doc/HOWTO a /usr/doc/FAQ.

Debian web site obsahuje velké množství dokumentace o Debianu. Hlavně se podívejte na Debian FAQ a prohledejte Debian Mailing List Archives. Komunita okolo Debianu si navzájem pomáhá (users for users), takže pokud se chcete přihlásit k některému z Debianích mailing listů, podívejte se na Mail List Subscription.

8.4 Kompilace nového jádra

Proč byste si mohli chtít připravit nové jádro? Obvykle nejde o nutnost, poněvadž jádro dodávané s Debianem funguje ve většině počítačů. Nové jádro může být užitečné v následujících situacích:

• potřebujete vyřešit hardwarový konflikt zařízení nebo speciální nároky hardwaru, které dodávané jádro nezvládne
• ve standardním jádře postrádáte podporu zařízení nebo nějakou službu (např. Advanced power management, SMP)
• chcete menší jádro bez ovladačů, které nepoužíváte. Urychlíte start systému a ušetříte paměť. (neaktivní části jádra nelze odložit na disk).
• chcete jádro rozšířit o nějakou funkci (např. firewall).
• chcete jádro z vývojové řady.
• chcete udělat dojem na známé, vyzkoušet něco nového.

Nebojte se kompilace jádra, je to zábava a budete z ní mít užitek.

Doporučený způsob kompilace jádra v Debianu vyžaduje tyto balíky: kernel-package, kernel-source-2.2.19 (aktuální verze v době vzniku dokumentu), fakeroot a další, které již máte patrně nainstalované (úplný seznam je v souboru /usr/doc/kernel-package/README.gz).

Pozn. Jádro nemusíte připravovat touto cestou, ale domíváme se, že s využitím balíčkovacího softwaru se proces zjednodušší a je také bezpečnější. Můžete si klidně vzít zdrojové texty jádra přímo od Linuse a nebudete potřebovat balík kernel-source-2.2.19.

Popis balíku kernel-package se nachází v adresáři /usr/share/doc/kernel-package. V následujících odstavcích najdete jen úvod k jeho použití.

V dalším budeme předpokládat, že zdrojové texty jádra verze 2.2.19 uložíte do /usr/local/src. Jako superuživatel vytvořte adresář /usr/local/src a změnte jeho vlastníka na váš normální účet. Zalogujte se na svůj účet a přejděte do adresáře, kde chcete mít zdrojové texty jádra ()(cd /usr/local/src), rozbalte archív (tar xzf /usr/src/kernel-source-2.2.19.tar.gz) a jděte do tohoto adresáře (cd kernel-source-2.2.19/). Proveďte konfiguraci jádra příkazem make xconfig v prostředí X11 nebo make menuconfig v ostatních případech. Pročtěte si nápovědu a pozorně vybírejte z nabízených možností. Pokud si v některém bodu nebudete vědět rady, je většinou lepší zařízení do jádra vložit. Volby, kterým nerozumíte a které se nevztahují k hardwaru, raději nechte na přednastavených hodnotách. Nezapomeňte do jádra zahrnout ``Kernel module loader'' (tj. automatické vkládání modulů) v ``Loadable module support'' , které přednastavené není, avšak Debian tuto službu předpokládá.

Příkazem /usr/sbin/make-kpkg clean pročistíte strom zdrojových textů a nastavení balíku kernel-package.

Kompilaci jádra provedete příkazem fakeroot /usr/sbin/make-kpkg --revision=jadro.1.0 kernel_image. Číslo verze si můžete podle vlastní úvahy, slouží k vaší orientaci v připravených balícich. Kompilace zabere chvíli času, záleží na výpočetním výkonu vašeho počítače.

Až kompilace skončí, jádro nainstalujete jako každý jiný balík. Jako root napište dpkg -i ../kernel-image-2.2.19-subarch_jadro.1.0_arm.deb. subarch je volitelné upřesnění architektury, , které jste zadali před kompilací jádra. dpkg -i kernel-image... nainstaluje jádro spolu s doprovodnými soubory. Jedná se třeba o soubory System.map, který je užitečný při dohledávání problémů v jádře a /boot/config-2.2.19 obsahující konfigurační soubor jádra. Pokud jste vytvořili balík s moduly, je nutné ho rovněž nainstalovat.

Nyní můžete spustit systém znovu s novým jádrem. Projděte si výpisy, zda se při instalaci jádra nevyskytly problémy a spusťte shutdown -r now.

Popis balíku kernel-package najdete v adresáři /usr/doc/kernel-package.