Tato část obsahuje informace o hardwarových požadavcích distribuce. Najdete zde také odkazy na další informace o zařízeních podporovaných Linuxem.
Debian neklade na hardware jiná omezení než ta, která jsou dána jádrem Linuxu a
programy GNU. Tedy na libovolné počítačové architektuře, na kterou bylo
přeneseno jádro Linuxu, knihovna libc, překladač gcc atd., a pro
kterou existuje port Debianu, můžete nainstalovat Debian.
Existují nicméně omezení, jaká zařízení jsou podporována v naší sadě zaváděcích disket. Některé z platform, na kterých Linux funguje, nejsou přímo podporovány našimi zaváděcími disky. Pokud nastane tato situace, můžete si připravit vlastní disketu (viz Náhrada jádra na Rescue Floppy, Oddíl 9.3) nebo vyzkoušet síťovou instalaci.
Nebudeme se snažit popsat všechny podporované konfigurace pro architekturu Alpha, zaměříme se na obecné informace a uvedeme odkazy na doplňujíci dokumentaci.
Debian 2.2 podporuje šest počítačových architekturur: Intel x86, počítače na bázi procesorů Motorola 680x0 jako Atari, Amiga a Macintosh, dále počítače s procesory DEC Alpha, Sun SPARC, ARM a StrongARM a některé IBM/Motorola PowerPC (CHRP, PowerMac a PReP). Odkazujeme se k nim postupně jako i386, m68k, alpha, sparc, arm a powerpc.
Tato verze dokumentu se zabývá instalací na architektuře alpha. Pro
ostatní architektury jsou návody na stránkách Debian-Ports.
Complete information regarding supported DEC Alphas can be found at Linux Alpha
HOWTO. The purpose of this section is to describe the systems
supported by the boot disks.
Alpha machines are subdivided into different system types because there are a number of generations of motherboard and supporting chip-sets. Different systems (``sub-architectures'') often have radically different engineering and capabilities. Therefore, the process of installing and, more to the point, booting, can vary from system to system.
The following table lists the system types supported by the Debian installation system. The table also indicates the code name for these system types. You'll need to know this code name when you actually begin the installation process:
Family/Model Code Name
============= =========
ALPHAbook 1 book1
ALCOR
AS 600 alcor
AS 500 5/3xx alcor
AS 500 5/5xx alcor
XL-300/366/433 xlt
AVANTI
AS 200 4/* avanti
AS 205 4/* avanti
AS 250 4/* avanti
AS 255 4/* avanti
AS 300 4/* avanti
AS 400 4/* avanti
DP264 dp264
DP264 dp264
AS DP10 dp264
AS DP20 dp264
AS ES40 dp264
AS XP1000 dp264
UP2000 dp264
EB164 eb164
AlphaPC164 pc164
AlphaPC164-LX lx164
AlphaPC164-SX sx164
EB64+
EB64+ eb64p
AlphaPC64 cabriolet
AlphaPCI-64 cabriolet
EB66 eb66
EB66+ eb66p
JENSEN
DECpc 150 jensen
DEC 2000 Model 300 jensen
MIKASA
AS 1000 4/xxx mikasa
AS 1000 5/xxx mikasa-p
NAUTILUS
UP1000 nautilus
NONAME
AXPpci33 noname
UDB noname
NORITAKE
AS 1000A 4/xxx noritake
AS 1000A 5/xxx noritake-p
AS 600A 5/xxx noritake-p
AS 800 5/xxx noritake-p
Personal Workstation
PWS 433a or 433au miata
PWS 500a or 500au miata
PWS 600a or 600au miata
RAWHIDE
AS 4000 rawhide
AS 4100 rawhide
AS 1200 rawhide
RUFFIAN
Deskstation RPX164-2 ruffian
Samsung AlphaPC164-UX/BX ruffian
SABLE
AS 2100 4/xxx sable
AS 2000 4/xxx sable
AS 2100 5/xxx sable-g
AS 2000 5/xxx sable-g
TAKARA takara
XL
XL-233/266 xl
Tato architektura umožňuje využití více procesorů - tzv. symetrický multiprocesing SMP. Standardní jádro v distribuci Debian 2.2 podporu SMP nezahrnuje. Může to pro Vás znamenat práci navíc, ale nemělo by to zabránit instalaci. Jádro bez podpory multiprocesingu funguje i na systému s více procesory, systém bude využívat pouze jeden procesor.
Pro využití více než jednoho procesoru budete muset nahradit jádro operačního
systému. Postup je v Kompilace nového jádra, Oddíl
8.4. Pro jádro (kernel verze 2.2.18pre21) podpory SMP docílíte odstraněním
komentáře na řádce s SMP = 1 v hlavním souboru Makefile ve
zdrojovém stromu. Budete-li jádro kompilovat na víceprocesorovém systému,
přečtěte si dokumentaci k přepínači -j v manuálu příkazu
make(1).
Instalaci Debianu lze provést z disket, CD, pevného disku nebo síťově. Během jedné instalace můžete kombinovat tyto metody, podrobněji to rozebírá Postupy při instalaci Debianu, Kapitola 5.
Instalace z disket je častá volba, i když nejméně pohodlná. Často je nutné provést první natažení systému z Rescue Floppy. Potřebujete pouze disketovou jednotku s kapacitou 1440 kB.
Některé architektury umožňují instalaci z CD. Na počítačích s možností natažení systému z CD mechaniky se lze při instalaci vyhnout použití disket. I v případě, že systém nejde zavést přímo z CD, můžete využít CD-ROM po prvotním zavedení systému z jiného média Instalace z CD-ROMu, Oddíl 6.4.
Máte možnost instalovat z pevného disku. V případě, že na jiném oddílu na disku, než kam chcete Linux instalovat, je dostatek místa, jde jistě o dobrou volbu. Některé platformy mají programy, které spustí instalaci (např. z operačních systémů AmigaOS, TOS nebo MacOS).
Poslední eventualitou je síťová instalace, pro kterou se využívají protokoly HTTP a NFS. You can also boot your system over the network. Diskless installation, using network booting and NFS-mounting of all local filesystems, is another option -- you'll probably need at least 16MB of RAM for this option. Po nainstalování základního systému budete mít možnost doinstalovat systém síťově (i v případě PPP) pomocí služeb FTP, HTTP a NFS.
Podrobnější popis a rady týkající se výběru vhodné metody instalace jsou v Postupy při instalaci Debianu, Kapitola 5. Dočtěte tuto část a ujistěte se, že zařízení, ze kterého se chystáte zavést systém a provést instalaci, jsou podporována v instalaci Debianu.
Zaváděcí disky Debianu obsahují jádro s velkým množstvím ovladačů, aby fungovaly na co nejširší škále počítačů. Takto připravené jádro je zbytečně velké pro běžné použití, Podívejte se na návod Kompilace nového jádra, Oddíl 8.4, jak si připravit vlastní jádro. Podpora mnoha zařízení na instalačních discích je žádoucí pro snadnou instalaci na libovolném systému. Any storage system supported by the Linux kernel is also supported by the boot system. The following SCSI drivers are supported in the default kernel:
IDE disks are also supported. Note, however, that on many systems, the SRM
console is unable to boot from IDE drives, and the Jensen is unable to boot
from floppies. (see http://www.alphalinux.org/faq/FAQ-9.html
for more information on booting the Jensen)
Instalaci lze provést s minimálně 16MB paměti a 100MB prostoru na disku. Pokud chcete nainstalovat standardní část distribuce se systémem X window System a vývojovým prostředím, budete potřebovat alespoň 300 MB, pro víceméně úplnou instalaci je třeba kolem 800 MB. Abyste nainstalovali naprosto všechny balíky, musíte mít asi 2 GB volného místa. Ve skutečnosti nainstalovat všechny balíky nemá smysl, neboť některé z nich nelze mít na systému zároveň.
V Linuxu můžete používat různé vybavení jako myš, tiskárnu, scanner, modem, síťovou kartu, zařízení PCMCIA. Žádné z nich není nutné při instalaci. Tato kapitola obsahuje seznam zařízení, které systém při instalaci neumí obsluhovat, ačkoli obecně v Linuxu podporována být mohou.
Any network interface card (NIC) supported by the Linux kernel should also be supported by the boot disks. Support for the built-in DECChip (Tulip) ethernet on many Alpha models is compiled directly into the kernel. (FIXME: the kernel maintainer screwed up and forgot this, make sure this is fixed for the release) For other cards, you may need to load your network driver as a module.
V současnosti někteří prodejci dodávají počítače s již nainstalovaným Debianem případně jinou distribucí GNU/Linux. Patrně si za tuto výhodu trochu připlatíte, ale zbavíte se starostí, poněvadž máte jistotu, že hardware počítače je kompatibilní se systémem GNU/Linux.
Ať zakoupíte počítač s instalací Linuxu nebo bez ní, nebo již použitý počítač, je důležité se přesvědčit, že hardware je podporován jádrem operačního systému. Zkontrolujte, jestli jsou všechna zařízení v počítači uvedena ve výše zmíněných odkazech jako podporovaná. Při nákupu se netajte tím, že kupujete počítač, na kterém poběží Linux. Dejte přednost zboží, jehož výrobci Linux podporují.
Někteří výrobci hardwaru nám neposkytují informace potřebné k napsání ovladače pro Linux, případně požadují smlouvu o uchování těchto informací v tajnosti před třetí osobou, což znemožňuje uveřejnění zdrojového kódu pro takový ovladač. Jedná se například o zvukový systém (DSP) na laptopech IBM (někdy v kombinaci s modemem) montovaný v současnosti do počítačů ThinkPad nebo o osazení starší řady počítačů Macintosh.
Z důvodu nedostupnosti dokumentace pro ně neexistují ovladače pro Linux. Můžete výrobce požádat o uvolnění dokumentace, pokud se na něj obrátí více lidí, uvědomí si, že uživatelé Linuxu představují početnou skupinu zákazníků.