Jenom na okraj bychom chtěli poznamenat, že kompletní reinstalace Debianu je velmi výjimečná událost, kterou má nejčastěji na svědomí mechanická závada pevného disku.
Na rozdíl od mnoha známých operačních systémů, které musíte při přechodu na novější verzi instalovat úplně znovu, nebo alespoň přeinstalovat aplikace, Debian GNU/Linux se umí aktualizovat za běhu. Pokud by nová verze programu vyžadovala nové verze ostatních balíků, nebo byla nějakým způsobem konfliktní s jiným programem, balíčkovací systém Debianu se o vše postará. Protože máte k dispozici mocné aktualizační nástroje, měli byste o kompletní reinstalaci uvažovat pouze jako o poslední možnosti. Instalační systém není navržen aktualizaci staršího systému.
Následuje stručný přehled instalačního procesu:
Nejprve si zazálohujete všechna důležitá data (hlavně dokumenty).
Poté posbíráte co nejvíce informací o svém počítači a seženete si potřebnou dokumentaci (např. dokumenty odkazované z této příručky).
Na pevném disku vytvoříte volné rozdělitelné místo (pro Debian).
Stáhnete si soubory instalačního systému a všechny potřebné ovladače. (Pokud instalujete z CD, tento krok ignorujte).
Připravíte si zaváděcí pásky/diskety/USB klíčenky, nebo na příslušná místa nakopírujete zaváděcí soubory. (Většina uživatelů může k zavedení použít některé z CD.)
Zavedete instalační systém.
Zvolíte jazyk pro instalaci.
Nastavíte síťové připojení.
Vytvoříte a připojíte oblasti pro Debian.
Můžete pozorovat automatické stažení, instalaci a nastavení základního systému.
Nainstalujete zavaděč, kterým budete spouštět Debian GNU/Linux (případně i původní operační systém).
Spustíte svůj nově nainstalovaný systém a provedete základní nastavení.
Doinstalujete další software podle svého uvážení (buď v podobě úloh a/nebo balíků).
Pokud máte s některým instalačním krokem problémy, je dobré vědět, který balík je za danou situaci zodpovědný. Nuže, představujeme vám hlavní softwarové role v tomto instalačním dramatu:
debian-installer (instalační program) je hlavní
náplní této příručky. Rozpoznává hardware a nahrává správné ovladače,
rozděluje disky, instaluje linuxové jádro a dohlíží na programy
dhcp-client, aby nastavil síťové připojení
a debootstrap, aby nainstaloval balíky
základního systému. V této fázi instalace hraje své epizodní role
mnohem více herců, ale úloha debian-installeru
končí s prvním zavedením nového systému.
Po zavedení nového systému přebírá hlavní roli
base-config, který se stará o nastavení časové
zóny (pomocí tzsetup), přidávání uživatelů
(přes balík shadow) a nastavení systému pro
instalaci balíčků (programem apt-setup). Ještě
před odchodem ze scény spustí program tasksel,
kterým si můžete doinstalovat celé skupiny spřízněných programů,
a poté volitelně program aptitude, kterým
můžete vybírat jednotlivé balíky.
Vraťme se zpět do doby, kdy debian-installer
skončila svou práci a systém se prvně zavádí. Tou dobou máte k
dispozici pouze systém ovládaný z příkazové řádky, protože grafické
prostředí ještě nebylo nainstalováno. Nainstalovat je můžete nejdříve
při spuštění programů tasksel nebo
aptitude. Grafické prostředí je volitelné
proto, protože hodně systémů Debian GNU/Linux slouží jako servery, a ty ke své
činnosti grafické rozhraní nepotřebují.
Vezměte, prosím, na vědomí, že X Window System je od instalačního systému úplně oddělen a protože je mnohem více komplikovaný, nezabýváme se jím ani v této příručce.